
Během povodní na Moravě koncem 90. let policejní vysílačky nefungovaly. Síť PEGAS dodnes nefunguje na území celé ČR.

Systém PEGAS pokrývá naprostou většinu území ČR, v průměru má tato radiokomunikační síť 98% pokrytí pro vozidlové terminály. Digitální vysílačky lze však ke komunikaci složek Integrovaného záchranného systému používat i na území bez signálu sítě, což analogové systémy vůbec neumožňují. V době povodní na Moravě v roce 1997 byly instalovány jen testovací buňky v Ostravě, z čehož je zřejmé, že systém bez patřičné infrastruktury na Moravě ani fungovat nemohl. O rok později, během povodní na Rychnovsku naopak PEGAS prostřednictvím nezávislých opakovačů zajišťoval jediné fungující spojení pro záchranáře. Během posledních povodní, např. v Praze, byl systém PEGAS jediným radiokomunikačním spojením, které spolehlivě fungovalo. Síť PEGAS byla budována jako robustní komunikační systém pro případ potřeby krizové komunikace složek IZS. Už z principu je tedy vyloučena nespolehlivost či výpadky sítě nebo jednotlivých služeb, k nimž dochází například u mobilních operátorů.

Je pravda, že obsluha vysílačky MATRA je složitá?

Podobné dotazy byly spíše ojedinělé a v době zavádění nových radiokomunikačních terminálů po dobudování sítě PEGAS šlo spíše o formu "obrany" konzervativních uživatelů, kteří mají v principu nedůvěru k novým věcem. V porovnání s analogovými systémy se může zdát obsluha vysílačky MATRA složitější, avšak jde o úroveň srovnatelnou např. s mobilními telefony. Vzhledem k tomu, že jde o technologii poskytující rozsáhlejší škálu služeb, je složitější obsluha logická. V celonárodním měřítku platí, že dnes už si z profesionálních uživatelů přeje návrat k "analogu" skutečně jen málokdo.

Proč záchranné služby nepoužívají systém PEGAS?

Záchranné služby po celé republice systém PEGAS používají, avšak většina z nich nikoliv jako hlavní způsob radiové komunikace. Z toho vyplývají i občasná selhání v komunikaci, k nimž čas od času mezi záchrannou službou a ostatními složkami IZS dochází. Po změně státoprávního uspořádání, kdy záchranky přešly do kompetencí krajů, byly v řadě krajů vybudovány nové analogové sítě pro potřeby záchranných služeb. I v tom je třeba hledat příčinu stejně jako v jisté "kompetenční autonomii" záchranek (ve srovnání s ostatními hlavními složkami IZS) vůči provozovateli sítě, jímž je Ministerstvo vnitra.

V minulosti se často tvrdilo, že technologii TETRAPOL kromě České republiky používají jen bezpečnostní složky na Slovensku a ve Francii, kde byl systém vyvinut.

Pravdou je, že technologie byla skutečně vyvinuta na objednávku francouzského četnictva. Zbytek dotazu se nezakládal na pravdě ani v minulosti - kdo, kde, od kdy a jak technologii používá, lze zjistit na stránkách TETRAPOL: http://www.tetrapol.com/www/tuc/references.php . Společnost EADS dosud implementovala více než 130 sítí v 60 zemích a to včetně 30 systémů s celonárodním pokrytím (z toho 11 v Evropě).

Výstavba systému PEGAS v České republice se podle některých zpráv tisku neustále prodražovala a prodlužovala. Jak to bylo doopravdy?

Výstavba systému PEGAS byla dokončena v plánovaném termínu na konci srpna 2003. Vybudování celonárodní sítě si v průběhu několika let vyžádala investice ve výši šesti miliard korun z rozpočtu Ministerstva vnitra ČR. Pro srovnání: Stejnou částku vynaloží český stát, respektive státní podnik České dráhy, na výstavbu speciálního komunikačního systému pro železnice (GSM-R). Na rozdíl od systému PEGAS však nebude železniční komunikační systém pokrývat většinu území republiky (98%) a dokonce ani všechny tratě, jen zhruba třetinu.

Záchranné služby si údajně nepořídily větší množství vysílaček do sítě PEGAS zejména kvůli ceně koncových terminálů, která několikanásobně převyšuje cenu analogových vysílaček.

Jde o nepodloženou spekulaci. Množství potřebných koncových terminálů si předem definovali jednotliví uživatelé, v tomto případě Ministerstvo zdravotnictví. Vyšší cena koncového zařízení souvisí zejména s moderní digitální technologií, která umožňuje nesrovnatelně širší použití vysílaček v síti PEGAS. Komunikace v síti je šifrována po celé trase přenosu a není možné ji odposlouchávat. Terminály lze navíc používat i jako běžný telefon a lze se s nimi dovolat nebo posílat zprávy do sítě dalších operátorů (např. na pevnou nebo mobilní linku).
Pramacom Prague, spol. s r.o., zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 3992
Na Pískách 36/1667, 160 00 Praha 6 - Dejvice, Tel.: +420 221 561 622, E-mail: pramacom@pramacom.cz IČ: 18630782